Když před zhruba dvaceti lety vznikl můj první „osobní“ web, vypadaly naše virtuální existence docela jinak než dnes. Když jsem ho před deseti lety přestal obhospodařovat, bylo už jasné, že sociální sítě nabízejí čilejší a zejména interaktivní komunikaci, a weby lehce zastaraly i jako zdroje aktuálních informací.
Mně ale jako informační základna přijdou zajímavé i dnes, a proto jsem poprosil Romana Šenkýře, aby mi postavil nový web, průhlednější a orientovaný pouze na staronovou prioritu v mém životě, kterou se po téměř desetileté pauze znovu stává psaní.
Kdo by se ale chtěl dozvědět víc o časopisu Neon, který jsem před čtvrt stoletím vydával, o poslechových diskotékách, které jsem pod názvem Musicology dělal pro Rádio Student, podívat se na virtuální výstavy Evy Koťátkové, Martina Mainera, Natálie Perkof, Karla Balcara a dalších více než deseti předních českých výtvarníků, nebo si přečíst nekompromisní trojblog tria Wernisch-Stančík-Reiner, může navštívit archiv.martinreiner.cz. Je tam toho samozřejmě mnohem víc, třeba nejobsáhlejší online soubor informací o Ivanu Blatném nebo o projektu „zapomenutých“ básníků, za který jsme získali v roce 2013 Magnesii literu za nakladatelský čin.
