NABÍDKA ČTENÍ A BESED

V roce 2026 Martin oslaví čtyřicet let na scéně. V roce 1986 začal v klubu Satelit uvádět básníky, kteří dlouhé roky nesměli vycházet, jako například Miroslava Holuba či Ludvíka Kunderu.
V roce 1988 dostal nabídku dělat podobné pořady v nejpopulárnějším brněnském alternativním klubu Esenc alias Křenka. Zde uvedl Ivana Wernische, Andreje Stankoviče a měl zde také první samostatný pořad, téměř tříhodinové pásmo o exilovém básníku Ivanu Blatném. Jako básníka ho poprvé veřejnosti představil Miroslav Kovářík v únoru 1986 v klubu Horizont na Lesné v rámci pořadu Slyšet se navzájem. Od té doby, jak sám Reiner říká, z pódia neslezl.
Nyní se po desetileté pauze vrací k psaní jako k hlavnímu pracovnímu úvazku a pracuje na novém románu, který vyjde na jaře roku 2027. Zároveň se těší na intenzivnější setkávání se čtenáři, než mu bylo dopřáno v poslední dekádě, jejíž převážnou část věnoval projektu moravského židovského muzea Mehrin.
A zde je základní portfolio témat a pořadů:
1) Básník, román o Ivanu Blatném
Básník Miroslav Holub kdysi říkal, že člověk by měl vědět o všem něco a o něčem všechno. Martin Reiner je, jak sám říká, „pilný diletant“ v řadě oblastí, ale má i své „o něčem všechno“. Tím je osud a dílo jednoho z nejlepších českých básníků 20. století Ivana Blatného, muže s pohnutým osudem, který Martin Reiner zpracoval čtivým způsobem na téměř šesti stech stranách. Stejně poutavě dovede o Ivanu Blatném, ale také o tom, jak kniha vznikala v průběhu téměř třiceti let(!), vyprávět.
Kniha nyní vyšla v novém vydání… a jako alternativní program na dané téma – zejména pro místa, která už za dvanáct let od vydání knihy navštívil – nabízí Reiner nový pořad s názvem Ivan Blatný a ženy aneb Co v románu Básník nebylo.
2) Poezie jako jediný vítěz v nelítostné bitvě s umělou inteligencí?
Představení možností i limitů umělé inteligence v oblasti ryzí kreativity poutavou a zábavnou formou. Umělá inteligence je jako mimořádně disponované dítě, do něhož lidstvo cpe veškeré své poznání jako šlejšky do husích krků v jakési vesmírné velkovýkrmně, a ono je díky tomu každou další hodinou o něco chytřejší. Básníkovi ale stačí zlomky toho poznání, aby z nich dokázal vymodelovat nové exkluzivní světy.
Chcete být svědky zápasu živého autora devíti básnických sbírek s umělou inteligencí v přímém přenosu? Jak myslíte, že to dopadne?
V nenápadně edukativním pořadu můžete být porotci, kteří sami určí vítěze!
3) Reiner
Koncem roku 2024 vyšel v nakladatelství Torst obsáhlý knižní rozhovor, který s Martinem Reinerem vedl kamarád a někdejší kolega v nakladatelství Petrov, básník Milan Ohnisko. Rozhovor se ještě stihl umístit na děleném 4.-6. místě v anketě Lidových novin o Knihu roku, ale „formální“ úspěch je v případě této knihy méně důležitý než „intimní“ dopad, jaký má na čtenáře:
„Dočetla jsem tu knížku a jsem hrozně ráda, že na ten rozhovor Martin Milanovi nakonec kývl… Na začátku jsem se hodně smála, pak jsem začala brečet, pak jsem si říkala á… tady ty lidi už znám… a pak to bylo strašně zajímavý až do konce.“
Kniha je dobrou záminkou pro setkání s mužem, který jako autor i jako nakladatel a organizátor významně ovlivnil podobu českého literárního života v polistopadové éře. Vhodný formát pro tento pořad je beseda, ale může z něj být i „přednáška o člověku“ v podání spisovatele, který sám sebe nahlíží jako jednu z postav nikdy nekončícího lidského pinožení…
4) Republika Kamenka
Martin Reiner připravil ve spolupráci s architektem Radimem Horákem ke stým narozeninám legendární Kamenky jedinečnou knihu o historii místa, v níž se prolínají velké dějiny s malými příběhy lidí, kteří po několik generací vdechují život místu odsouzenému od samého počátku k zániku.
Předválečná chudoba, válečné strádání, padesátá léta, která paradoxně právě pro Kamenku znamenala dobré časy. Na začátku 70. let se zdálo, že příběh někdejší nouzové kolonie definitivně končí, jenže pak dorazili mladí umělci a proměnili Kamenku v místo, kde se dalo i během normalizace žít hodně nezávisle.
Kamenná kolonie zkrátka bývala vždycky tak trochu stát ve státě a její hrdý neodvislý génius loci zde sídlí dodnes. Poutavé povídání doplněné spoustou fotografií a dobových dokumentů vás o tom nepochybně přesvědčí.
5) Plachý milionář přichází
V letech 2006-2008 vycházely v MF DNES Reinerovy fejetony, původně na téma, jaké zrovna týden přinesl, později si Reiner vymyslel ironickou postavu „plachého milionáře“, s níž se, podle čtenářských ohlasů, trefil do černého:
„Pane autore, tleskám, při čtení jsem se málem utopil kávou.“
„Skvělé! Pro bolesti v oblasti břišní se sice nebudu moci chvíli věnovat práci, ale stálo to za to…“
„Supercool, už dlouho jsem se tak nenachechtal.“
Nejlepší z fejetonů vyšly v roce 2009 knižně pod názvem Plachý milionář přichází a Martin Reiner pak představoval knihu na čtenářském turné formou osobité one man show. Od té doby uplynulo hodně času, ale fejetony jako Muž s pleťovou maskou, Milionář a paranormální jevy či Milionář a jeho erotická kalvárie neztratily nic na svěžesti a humoru.
6) Zavržení velikáni
Objemná tetralogie Z jiných dějin české literatury, kterou uspořádal Ivan Wernisch a v letech 2001-2012 vydala Reinerova nakladatelství Petrov a Druhé město, získala v roce 2013 Magnesii Literu za nakladatelský čin.
Po zásluze! Jde totiž o skutečně unikátní čin, který představuje několik stovek „zapomenutých, opomíjených a opovrhovaných“ básníků i prozaiků prostřednictvím jejich textů a krátkých, často stěží uvěřitelných životopisů. Reiner s Wernischem objížděli s úspěchem česká a moravská města s prvním i druhým svazkem… a Martin Reiner nyní tento „zábavně-didaktický“ pořad oprášil a nabízí vtipnou a vzrušující procházku neznámou historií české literatury.
Ivan Wernisch: Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (Petrov 2000, 2001)
Ivan Wernisch: Píseň o nosu (Petrov 2005)
Ivan Wernisch: Quodlibet aneb jak se komu co líbí (Druhé město 2008)
Ivan Wernisch: Živ jsem byl! (Druhé město 2012)
7) Nakladatelství Petrov a Druhé město, polistopadová legenda
Když časopis Respekt uspořádal anketu o Knihu 21. století, skončilo nakladatelství Petrov/Druhé město v součtu titulů na 2. místě, v podobně zaměřené anketě časopisu A2 „Český literární kánon po roce 1989“ v kategorii próza, poezie, esejistika dokonce s přehledem zvítězilo.
Celkem více než 700 vydaných knih – a k tomu „slety“ básníků na hradě Bítov, Lodi literátů, evropský festival Poezie bez hranic nebo kulturní časopis Neon. Třicet pět let dobrodružného života v českém kulturním prostoru, který by bez Reinerova zápalu a podnikavosti nebyl po Listopadu ’89 úplný. Martin navíc umí své „roky v kultuře“ představit v zábavné koláži plné užitečných praktických informací a „historek z natáčení“.
8) Projekt Moravského židovského muzea MEHRIN
Povídání o unikátním projektu doprovázené promítáním dokumentárního filmu (25 minut) o „židovském“ kardinálovi s brněnskými kořeny Michaelu Czerném.
Martin Reiner je ředitelem Nadačního fondu MEHRIN, který stojí za projektem, a je také autorem scénáře a režisérem dokumentu, který natočil s kameramanem Jakubem Fišerem.
9) Tvůrčí psaní
Úspěšný polistopadový spisovatel Martin Reiner, který se jako autor profiloval téměř ve všech žánrech, které literatura nabízí, má s vedením kurzů tvůrčího psaní bohaté zkušenosti. Vedl kurzy půlroční, dvou- až třídenní, ale je schopen udělat na dané téma i jednorázovou přednášku, která může být krátkým, ale intenzivním vhledem do dílny spisovatele.
Zábavné a často překvapivé postřehy autora jednoho z nejúspěšnějších románů polistopadové éry, ale také devíti básnických sbírek, kritiky oceňovaného povídkového souboru, moderní pohádky nebo výboru fejetonů, mohou pomoci začínajícím autorům, ale vedle toho pomáhají chápat v obecnější rovině téma kreativity jako hnacího motoru lidských dějin.
Kluby, knihovny, školy, festivaly… to všechno jsou místa, kde bude možné Martina Reinera potkat.
Jan Pražan
prazan79@gmail.com | 775 216 596