Jelikož emaily, telefony a vůbec všechnu úředničinu vyřizuju na stejném místě, kde i bydlím (jo, je to takový permanentní home office), musím odjet někam daleko, když chci něco napsat. Můj román o Ivanu Blatném tak vznikal v Bratislavě, Bruselu, Berlíně, Krakově nebo Litoměřicích. Nejvíc práce jsem ale vždycky udělal během měsíčního lázeňského pobytu v Třeboni. A to vlastně platí dodnes. A letos na začátku léta jsem tam po více než půlroce intenzivní práce dopsal první verzi krátkého románu, který by měl vyjít na jaře 2027. Bude to
moje první prozaická kniha po jedenácti letech, a tak se těším, že si teď budu moct s textem ještě půl roku hrát.
Ta dívka se zvrácenou hlavou je manželka francouzského básníka Paula Éluarda, který se jí patrně na fotografii Man Raye chystá políbit. Jmenuje se Nusch Éluard… a v mém novém románu se potkáte i s ní.
